Z Innsbrucku, kde jsi byl velice produktivní, jsi zamířil na Kladno. Co tě sem zlákalo?
Říkal jsem si, že je to velice dobrá příležitost. Když se objevila nabídka z české extraligy, byl jsem nadšený. O soutěži mi spousta hráčů říkala jen samou chválu a ti hráči mluvili z vlastní zkušenosti. Ani chvíli jsem neváhal a domluvil se s Kladnem.
Hrál v tom roli třeba i faktor Jaromíra Jágra a Tomáše Plekance?
Také to v tom hrálo svou roli. Taková příležitost by se už asi neopakovala, takže se těším, že si s nimi zahraji, bude to velká zkušenost. Od obou se toho mohu hodně naučit. Jsou to hráči vysokého kalibru s unikátní kariérou. Takže ano, bylo zajímavé i to, že mám nabídku od klubu, kde oba působí, ale úplně hlavní důvod pro příchod na Kladno to nebyl.
Většina kluků v kabině mluví anglicky a letos je u Rytířů i kanadský kouč. Bereš to jako velkou výhodu v novém angažmá?
Ano, já si myslím, že každý, kdo přijde do Evropy ze zámoří, je rád, že si může v kabině, ale i mimo ni, s kým popovídat. Člověk si pak přijde více komfortně a je to i výhoda při řešení nějakého problému. Moc si ceníme i toho, že se s námi místní hráči snaží mluvit našim jazykem, i když to není úřední jazyk v České republice.
Znal jsi před svým příchodem na Kladno někoho z klubu?
Znal jsem se pouze s Codym (Donaghey), se kterým jsem hrál v AHL za Belleville, ale tam jsme se potkali velice krátce. Více se znám s Dannym Kristem, protože máme společného kamaráda, se kterým jsem hrál na univerzitě a s Dannym jsou blízcí přátelé. V roce 2020 jsme společné trávili reprezentační pauzu ve Švýcarsku, kde Danny tehdy hrál. Byl jsem se tehdy podívat i na jeho zápas v Davosu.
Věděl jsi také něco o České republice?
Mnoho jsem nevěděl. Ale opravdu mnoho známých mi o Česku vyprávělo jako o zemi, kde se jim moc líbilo. Mnozí se také shodli na tom, že Praha je nejkrásnější město, ve kterém kdy byli. Já bych tohle rád všechno také poznal a těšil jsem se také na to, že si tu udělám další nové přátele. Skvělé také je, že to máme z Kladna do Prahy opravdu kousek, takže toho musíme využít.
Hrál jsi i v dalších nádherných zemích - v Rakousku a Norsku. Obě angažmá se ti bodově velice povedla. Bylo to tím, že jsi tam měl více prostoru než třeba v AHL?
To určitě hrálo svou roli, ale bylo to i o tom, že mi styl evropského hokeje hodně sedl. Třeba v American Hockey League je hodně těžké být na čele produktivity, je tam obrovská konkurence. Tam odtud je to už jen krok do NHL, a to odpovídá kvalitě. V Evropě více využijí mé ofenzivní schopnosti. Třeba v American Hockey League jsem hrál ve třetím nebo čtvrtém útoku a měl jsem za úkol hlavně bránit. Tady jsem ukázal, že umím i útočit, a to by měla být moje hlavní úloha.
Takže bys měl být jedním z ofenzivních tahounů týmu?
Já se na to nechci moc upírat. Spíš bych měl být jednou z částí celé skládanky a ta moje hra by měla vyplnit to, co v té skládance je potřeba pro vytvoření úspěšné sezony. Bavili jsme se o všem s trenéry a cítím, že bych s Dannym Kristem mohl vytvořit úspěšnou útočnou formaci. Nechci se však soustředit na sbírání bodů a ovládání produktivity. Mnohem více mi jde o hru celého týmu, a když ta bude fungovat, přijdou s tím i případné individuální úspěchy. Chci hrát stejně dobře do útoku jako do obrany.
V AHL jsi hrál chvíli ve stejné formaci s Filipem Chlapíkem (český útočník nyní hrající za Spartu) a Jackem Rodewaldem (bývalý produktivní útočník Třince). Bavil ses třeba i s nimi o Česku?
Se Šlapikem (myšleno Chlapíkem) jsem nemluvil pravděpodobně od té doby, co jsme spolu hráli za Belleville. S Jackem však máme velice blízký vztah a psali jsme si před mým příchodem na Kladno i po něm. On s Třincem vloni vyhrál i extraligový titul, takže mi k české lize mohl mnoho říci. Trochu jsem toho využil a nějaké informace od něj získal. Užil si to tady, a ještě o to víc, že se stal tím extraligovým mistrem. Neměl tady jediný problém, a to mi říkali i ostatní kluci, kteří tu hráli. Každopádně bude zajímavé, až se s Filipem Chlapíkem znovu potkám, i když budeme soupeři. Neviděl jsem ho ale sakra dlouho, i tak jsem si jistý, že před i po našich vzájemných zápasech proběhnou nějaké ty srandy. Ale mezi námi na ledě? Tam bych si nějakou srandou nebyl vůbec jistý (usmívá se).
Je v Česku ještě někdo, s kým se dobře znáš?
Velice dobří přátelé jsme s útočníkem Anthonym Camarou, který teď hraje za Pardubice. Spolu s ním hraje i obránce Dennis Robertson, ale s tím se znám jen trochu z týmu Rockford IceHogs, kde jsme se potkali při mé první profesionální sezoně v AHL. Je to velice kvalitní bek a vloni jsem proti němu hrál, on působil v Bolzanu. Není jednoduché se přes něj dostat a má skvělou střelu. S Camarou jsme ze stejného města, z Toronta. V létě tam společně chodíme na led, a tak vím, že i on má hodně velké ofenzivní kvality. To jsou ale jediní dva hráči, které v Česku osobně znám.
Zajímal by mě i tvůj původ, protože příjmení Ciampini má rozhodně italský nádech. Ty jsi rodák z Toronta, ale odkud pochází tvoji příbuzní?
Přesně tak. Rodiče jsou Kanaďané, ale oba italského původu. Máma i táta se narodili v Kanadě, ale prarodiče do Kanady přišli opravdu z Itálie. Ale řeknu ti takový "fun fact". Já jsem zatím nikdy v Itálii nebyl. Ano, hrál jsem tam zápas v Bolzanu, ale to jsem viděl jen stadion a nic víc. Poznání Itálie je však na mém "bucket listu". Věřím, že se tam někdy podívám a tu zemi pořádně poznám. Rodina ze strany otce pochází z Brescie a ta ze strany mamky z Lazia.
Vyprávěli ti prarodiče, proč odešli z Itálie do Kanady?
Jejich největší motivací pro tuto životní změnu byly lepší pracovní podmínky v Kanadě, kde měli možnost si vydělat i více peněz než v Itálii. Byla to pro ně velká příležitost, a tak ji využili. Chtěli mít lepší život pro sebe, ale i pro své potomky a povedlo se jim to. Alespoň takhle mi o tom vyprávěli rodiče. A já to chápu, každý se snaží, aby měl hezký život a uživil svou rodinu.
V zámořských městech je spousta italských čtvrtí. I ty jsi v takové vyrůstal?
Jasně, v Torontu je čtvrť Malá Itálie a tam jsem i já vyrůstal. Je tam mnoho italských restaurací, obchodů a všeho dalšího. I tak nemluvím plynule italsky. Pokud někdo italsky hovoří, tak mu téměř všechno bez problémů rozumím, ale neumím mluvit. Třeba prarodiče na mě mluví hlavně italsky, takže já jim rozumím a snažím se i odpovídat, ale nemám dobrou gramatiku. Je to spíš tak, že když se mě někdo zeptá italsky, já mu odpovím v angličtině. Takhle jsem to dělal i s prarodiči.
Jakožto poloviční Ital máš vztah třeba k italskému fotbalu či jiným věcem, které jsou spjaté s touto zemí?
Ano, jsem fanoušek italského národního týmu. Pochopitelně jsem hodně prožíval uplynulé EURO, kdy byla Itálie ve finále, a nakonec celé mistrovství vyhrála. To finále s Anglií jsme s deseti přáteli sledovali v Malé Itálii v Torontu, a to v jedné restauraci. Pak jsme to slavili až do rána. Je pravda, že už to nesleduji tolik, ale Juventus Turín je stále mým nejoblíbenějším fotbalovým klubem. O aktuálním fotbalovém dění však už nemám takový přehled. To je ale logické, hokejová sezona je náročná a není na to už moc prostor. Když se ale hraje EURO nebo mistrovstí světa, nasadím si italský dres a fandím Italům.
Neuvidíme tě třeba někdy i v italském hokejovém dresu a v italském národním týmu?
Už jsem řešil možnosti získání italského pasu s ohledem na případnou reprezentaci Itálie v hokeji, ale to spíše jen informativně. Není to asi úplně na pořadu dne, spíše si užívám klubových povinností a užívám si poznávání Evropy v různých soutěžích. Co tak vím, tak bych musel odehrát alespoň dva roky v kuse v Itálii, abych ji mohl reprezentovat. To ale nikdy nebyl můj primární cíl, když jsem se vydával do Evropy. Chtěl jsem tu poznat jiný hokej a neustále se posouvat do lepších a lepších soutěží, což se daří. Na druhou stranu znám několik kluků, kteří pochází z Kanady a dostali italský pas. Příkladem je třeba Daniel Catenacci nebo Domenic Alberga. Tohle téma ale určitě není v mém případě aktuální.
A co rád děláš ve volném čase?
Rád chodím hrát golf, a to zejména v létě, to hraju skoro pořád někde. Mám také rád četbu či vaření. Rád zkouším vařit nové a nové věci a stále vyhledávám nové recepty. Vařit mě hodně naučily moje obě babičky, to jsou výborné kuchařky. Ve volném čase také rád relaxuji u televizních pořadů a u Netflixu.
Rozpis ledu
Nadace rytířů
Fanshop
Vstupenky