Co přesně stojí za tvým rozhodnutím ukončit kariéru?

Několik zdravotních problémů. Bolavá ruka se ještě dala nějak dohromady, ale měl jsem také velké problémy s kolenem. Už jsem pomalu nemohl ani běhat a po chvilce námahy jsem ho nemohl ani ohnout. Několikrát mi dávali injekce, ale to vždy pomohlo tak na měsíc. Nemohl bych se pořádně zapojit do letní přípravy a rozhodl jsem se, že to nebudu dál pokoušet. Hrozilo, že bych podepsal smlouvu a po měsíci zase naříkal na bolavé koleno.

Rytíři s tebou počítali do další sezony, ty jsi ale narovinu řekl, že se zdravotně necítíš v pořádku a nabídku kontraktu férově odmítl…

Sešel jsem se s Václavem Bartošem, který se mnou chtěl podepsat smlouvu na další rok. Řekl jsem mu, že nevím, jak na tom budu zdravotně a požádal ho, ať počká, že zkusím absolvovat letní přípravu sám. Jenže jsem zjistil, že to nejde.

Chodil jsi už vloni do některých utkání se sebezapřením?

Loňskou sezonu jsem si protrpěl spíše psychicky, podepsal jsem novou smlouvu a hned na začátku se zranil. Bylo mi to hloupé už kvůli kladenskému klubu, protože koupil hráče, který půlku sezony nehraje. A když už jsem šel hrát, ze začátku jsem nebyl schopný ani pořádně vystřelit.

Je to opravdu definitivní rozhodnutí, nezkusíš si třeba jen na rok odpočinout?

To je hrozně těžké, kdo by mě po roce vzal na zkoušku? Pokud se mi po hokeji bude hodně stýskat a tělo si dobře odpočine, třeba to ještě mohu zkusit. Teď tuto otázku těžko zodpovím. Spíše přemýšlím nad tím, co budu dělat dál a čím se budu živit.

Jak je těžké pro profesionálního sportovce najednou přestat a najít si jinou práci? Jaké máš plány?

Rozhodl jsem se pro masérství a fyzioterapii, i když s ní to bude trochu složitější, protože je spojena s tříletým prezenčním studiem na vysoké škole. Musel bych tedy dojíždět z Karlových Varů, kde teď bydlím, do Prahy nebo do Plzně. Momentálně řeším, jak by bylo časově náročné vše zkombinovat.  Nebo budu dělat maséra a přitom absolvovat odborné kurzy. Určitě bych se chtěl věnovat lidskému tělu, zajímá mě, jak si navzájem pomáhají svaly a jak to v těle všechno funguje.

Na jakou sezonu vzpomínáš nejraději?

Životní zážitky mám z mistrovství světa dvacetiletých, kde jsme skončili třetí. To jsem si hodně užil. Hezkou vzpomínku mám paradoxně i na sezonu, ve které jsem odcházel z Kladna do Karlových Varů. Smlouvu s nimi jsem podepsal dříve, protože v Kladně to bylo v té době všelijaké. Vedení mě pak ke konci sezony poslalo do Ústí nad Labem, kde jsme vybojovali postup do extraligy. Na to také vzpomínám rád. A samozřejmě nezapomenu na titul a druhé místo v Karlových Varech. Jsem moc rád, že jsem kariéru zakončil tím, že mi Pavel Patera nahrával na gól. To je můj poslední zážitek a toho si cením. Pavla jsem totiž vždy obdivoval a vzhlížel k němu.

Přestěhoval ses do Karlových Varů, přirostly ti k srdci?

Karlovy Vary mě zaujaly přírodou, je tu na rozdíl od Kladna kopcovitá krajina, řeky, krásná přehrada… Jako rybáři mi to vyhovuje. Ale hlavně jsem si tu našel skvělou ženskou!

 


Milan Hluchý (nar. 13. ledna 1985) je odchovancem kladenského hokeje, v letech 2003 a 2005 reprezentoval Českou republiku na šampionátu do osmnácti resp. dvaceti let. Kladenský dres v extralize oblékl v pěti sezonách, čtyři ročníky nastupoval za Karlovy Vary, kde získal v roce 2009 mistrovský titul. Vloni se vrátil do Kladna a za Rytíře odehrál dvaadvacet utkání.